I. Symeon (6)

14. dubna 2012 v 21:35 | Velekněžka |  RUMS
Poslední část Symeonovy kapitoly. Příště nás čeká Christian a jeho příběh.
Hezké čtení.

13

Bývaly doby, kdy si Symeon večery v Rums užíval. Více tancoval a sváděl, smál se a nedokázal přestat mluvit. Seznamoval se s cizinci, tahal je na odlehlá místa, záchody nebo potemnělý kout. Porušoval tím mnoho Nickových pravidel, ale nikdy mu na tom nezáleželo. Nebyl opatrný, míval modřiny, často ho přitom přistihli. Byly to úžasné měsíce plné sexu, fyzické bolesti, pocitu nezávaznosti a dospělosti.
Valentýnova přítomnost změnila všechno. Nyní stále přemýšlel nad tím, kdy a kam jít, jak často, jak oblečený, co říkat a jakým způsobem, kouřit nekouřit, co pít, jak se smát, jak se tvářit, jak stát, jak chodit, co dělat... jestli ho dnešní večer je schopný vidět nebo ne. Měl pokaždé pocit, že se jeho přítomností dusí. Valentýn byl v klubu téměř každý den a vlastně vždycky si k sobě našel někoho nového. Symeon je někdy viděl se vrátit, obzvlášť pokud byli mladí - většina z nich však zmizela stejně rychle, jako se objevila.


Symeon byl dlouho přesvědčený o tom, že by se s těmi pravidly dokázal smířit. Vyspat se s Valentýnem a pak odejít, nesmět chtít nic víc. Pokud by to bylo všechno, čeho by s ním kdy mohl docílit, bral by to stále plnými hrstmi a vychutnával si každou vteřinu. Ale čím víc Valentýna poznával, i když jen po kouskách a troškách a tak lehce, že stále nevěděl, o čem by si s ním mohl povídat, tahle myšlenka ho rychle opouštěla.
Zamilovával se silněji každým dnem. Jistě to nebylo pouze tím, jak se mu hýbal krk a zápěstí, jak kouřil či se dokázal náhle usmát, jeho nádhernýma tmavýma očima, ústy, lícními kostmi nebo čímkoliv jiným. Každá nově odhalená část Valentýnovy duše ho fascinovala, tím nejšpatnějším způsobem. Jak mluvil, jak vnímal život, jak uměl být v jednu chvíli bezcitný a přesto hned v tu druhou rozdávat čokoládové bonbony. Jen včera Valentýn vzal zničehonic Mirandu kolem pasu a tancoval s ní několik hodin. Miranda byla vždycky smutná, naštvaná a potichu, ale v tu chvíli se s ním smála. A Symeon ho pozoroval, celou dobu, nestydatě, nehledě na všechny ostatní. Hřálo ho přitom v břiše, kolem srdce, i ve tvářích.
Vyčerpávalo ho to, ale jelikož už takový byl, ať z jakéhokoliv důvodu, i tu vnitřní bolest si dokázal svým způsobem užít. Trpěl a stával se na tom závislý. Pořád ještě to dokázalo být zvláštním způsobem příjemné.
Onen večer se v klubu konal novoroční večírek. Symeon seděl u baru, před sebou rozebrané rádio a několik různých šroubováků. Do otevření trvala ještě nejméně hodina, nebyl převlečený, ani nachystaný. Rádio opravoval pro Lucy. Byl ve své práci natolik ponořený, že se lekl, když na něj někdo prudce zezadu skočil.
Byl to Effy, rýpal mu do boku. Symeon mu začal na oplátku nadávat anglicko-polskými zkomoleninami, oba se smáli. Symeon přestal, jakmile si koutkem oka všiml, že jen několik kroků za Effym stojí i Valentýn. Kdo jiný.
Valentýn ho nepozdravil. Místo toho ho neurčitě poplácal po hlavě jako psa a pronesl sprostou poznámku o jeho šroubovácích. Navrhl, že pokud mu je půjčí, ukáže mu, jak by je mohl využít mnohem lépe tím, že je zastrčí do příhodných míst.
Symeon nejdříve mlčel, nedíval se na něj. Zatvářil se uraženě. "Na podobný věci máš přece živého materiálu dost -- ale jestli tak nutně potřebuješ něco někam strkat -- zastrčím ti někam svou nohu - i s botou - klidně hned!" odpověděl divoce.
Effy odcházel se smíchem.
Než se Valentýn vydal stejným směrem, naklonil se k Symeonovi přes rameno.
"Díky za tu šálu, mimochodem."
Konečně se na něj podíval.
Valentýn stál blízko něho, šklebil se, díval se mu do očí. Voněl tlumeně po třešňových cigaretách. Symeon toho využil, zhluboka se nadechl. Zatřepotal řasami, podíval se mu na rty. Na nos, na oči. Na pihu pod jedním z nich. Všiml si, že má jeho šálu volně zavázanou kolem krku. Světle šedá, hrubě pletená, zavázána jednoduchým uzlem.
"A tu čepici si nechej. Můžu jich mít třeba tucet."

14

Počítalo se od patnácti.
Lidé ječeli a smáli se. Valentýn seskakoval z podia, rozzářený úsměv. Nechával za sebou roztomilého zpěváka a kývající se mikrofon. Lalabell seděla na Effyho ramenou, rozhazovala ruce, mimoděk rozlévala šampaňské po lidech kolem nich.
Čtrnáct.
Cizí muž začal nadávat, ohnal se po Effym. Drahou košili měl zničenou. Lalabell málem sletěla na zem. Effy se sápal po jejich nohou a bojoval s tím, aby mu nespadla. Nakonec se udržela jen díky jeho límci. Muž zařval tak hlasitě, že si ho všiml i Esmee několik kroků dál. Postavil se mezi ně, rychle a beze slov. Jakmile muž spatřil jeho výraz, zmizel i s nadávkami pryč.
Dvanáct.
Symeon je sledoval z dálky. Blížil se k nim, k Esmeemu. Chtěl ho políbit jako prvního. Na nový rok a pro štěstí, přesně o půlnoci, tak jak se to dělává. Bál se, že to nestihne. Lidé stáli na svých místech jako přikovaní. Bylo o tolik těžší pohybovat se v davu, který se sám vlastně nehýbal.
Deset.
Zpěvák se nahlas rozesmál do mikrofonu. Způsob, jakým se Valentýn chlapce při odchodu dotkl, Symeona pálil na sítnici. Nutil ho opakovaně se dívat na zpěvákovo zápěstí. Belgický Dán se za frontmanem otočil, úsměv široký.
Sedm.
Valentýn pošeptal cosi Effymu do ucha a otevřeně ho políbil na ústa.
Pět.
Esmee ho náhle zachytil očima. Symeon se mezi posledními lidmi prorval násilím. Nedbal na podrážděné pohledy a rozlitá pití. Chytil Esmeeho za ruku a nechal ho, ať ho k sobě přitáhne. Přitiskl se k němu, pro jistotu, jen pro jistotu.
Čtyři.
Koutkem oka zahlédl Valentýna, jak svá ústa odlepoval od Lallabelliných s takovou vervou, že opět zabalancovala na Effyho ramenou. Vrhl se pro změnu na Jill, která byla natolik opilá, že ho nechala. Symeon se k nim obrátil zády. Usmál se na Esmeeho. Chystal se ho políbit.
Jedna.
Mezi jejich těla se náhle vmísila cizí ruka a odstrčila je od sebe. Symeon donuceně odtrhnul pohled od Esmeeho, přímo před očima se mu zjevila Valentýnova tvář. Hlavou mu nestihla proběhnout jediná myšlenka. Vzrušení mu projelo páteří jako elektrický proud. Vnímal jen jemný stisk na krku, Valentýnův jazyk a rty.
Zmizely ještě náhleji, než se objevily. Když Symeon konečně otevřel oči, měl pocit, jako kdyby se probral z těžkého spánku. Oslavující křik okolních lidí zčistajasna nabral na síle. Viděl Valentýna, jak se vzdaluje od Esmeeho a vrací se zpět k podiu. Zpěvák ho přijal s otevřenou náručí, přiložil mu ke rtům sklenici šampaňského a odložil ji až ve chvíli, kdy ji Valentýn na jeden zátah vyprázdnil. Jejich polibek byl daleko hlubší a divočejší než všechny předešlé dohromady.
Letmo se podíval na Esmeeho. Upřeně ho beze slova pozoroval, ani se nepohnul a z jeho tváře se nedalo vyčíst vůbec nic. Symeon okamžitě uhnul pohledem zpátky. Zarýval oči do země, nedokázal se na nikoho podívat. Přál si, aby mohl zmizet. Bylo mu špatně, ani nevěděl proč přesně. Rudl ve tvářích a chtěl zvracet. Už netoužil po dalším novoročním polibku, ani s Esmeem, ani s nikým jiným. Ten první si Valentýn ukradl, přesně na čas. Bezvýznamně, v rychlosti.
Uvědomil si, že si mimoděk sahá na rty. Stále byly vlhké. Jazykem po nich přejel a rychle zavřel oči.
Koutkem oka viděl, jak se k němu Esmee přibližuje.
Otočil se a utekl pryč.

15

Cítil, jak mu po stehně teče sperma. Cigareta v jeho ústech trčela, od chvíle kdy si zapálil, potáhl jen jednou. Popel mu padal na holou kůži, pálil, ale on si ho nevšímal. Zíral do stropu s prázdnýma očima. Nic z toho nebylo podstatné. Nedokázal se cítit nijak. Bylo to zvláštní, všechny ty polibky a horké doteky, které před malou chvílí přijal a rozdával, jako by byly najednou nicotné. Tělesně se vzrušil, ale mysl mu to nedokázalo zaplnit. Nemyslel na nic. Nechtěl na nic myslet. Neuvažoval. Pouze prázdná hlava, jako ty prázdné oči.
Slyšel ho, jak se vrací z koupelny. Lehl si vedle něho, ale Symeon ho nedokázal vidět. Cítil mokré studené ruce, jak ho hladí po hrudi. Jmenoval se Mark. Byl to jeden z jeho nejstarších zákazníků, pravidelně se s ním vídal přes šest měsíců. Někdy i několikrát do týdne.
"Co je ti?" zeptal se náhle, zatímco mu bral cigaretu od úst a odkládal ji na stolek. "A neříkej mi, že ti nic není. Znám tě. Jako kdybys byl někde jinde, nevšímáš si mě."
Symeon se na něj podíval. Falešně se usmál a další lží ho ujistil, že se mýlí a je v naprostém pořádku. "Jak ti dopadla ta zakázka v Rusku?" změnil téma a přitulil se k němu zády.
Mark ho objal, nepřemýšlel už nad tím. Vždy s ním mluvil o práci, od malička workoholik, nedokázal se od toho odprostit. Zaměstnaný muž bez rodiny, ani by na ni neměl čas. Se Symeonem spolu víceméně chodili, avšak bez všech těch romantických pitomostí. Jen sex, občas kino nebo večeře, někdy celé noci. Znali se a měli se rádi.
Symeon ho nechal mluvit a předstíral, že ho to zajímá. Jindy by mu naslouchal, ale stále se cítil poznamenaný Valentýnovým polibkem. Byl tak krátký a bez významu. Zničil mu tím celý večer. Rozhodně nic, co by si býval představoval. Dotkly se jazyky, něžně a hluboce, ale bylo to falešné a bezděčné. Úplně jiné než by si přál. Políbil ho pouze proto, že se znali a že tam stál.
Mark si příhodně začal hrát s jeho rty. Poslepu a spíše dětsky. Symeon zavřel oči. Nedokázal na to nemyslet, třebaže myšlenky žádné neměl. Ten pocit v něm stále zůstával. Zastavil Markovu ruku, donutil ho, aby si s jeho ústy přestal hrát. Slova o akciích a burzách nechával za sebou, nevnímal je, přestože Mark mluvil dál. Políbil jeho prsty, voněly po cigaretách. Soustředil se na tmu za zavřenými víčky.
Valentýn.
 


Komentáře

1 Nyce-oH | 15. dubna 2012 v 12:25 | Reagovat

Jako typická já, jsem začala číst od zadu, abych věděla, jestli mě to upoutá a upoutalo tak jdu číst od začátku... Líbí se mi to :)

2 fialka | 15. dubna 2012 v 21:41 | Reagovat

Opravdu hezké čtení, líbí se mi to čím dál víc.

3 Zuzana | 15. dubna 2012 v 23:10 | Reagovat

Dosť ma mrzí, že sa Symeon nekontroloval kvôli Esmee myslím, že on by si to zaslúžil viac, než Val, ale malého chápem, je zamilovaný do Valentýna tak mu záleží na tom ako ho vidí. Akurát má smolu, že tomu je to srdečne jedno. Alebo si Val konečne Symeona všimol? Prekvapilo ma to poďakovanie a aj v podstate darovaná čapica :) a bozk??? Je mi ľúto, že to nebolo s Esmeem. Je mi ľúto, že utiekol. Napísala si ich tak krásne a teraz sa neviem zžiť s tým, že Symeon chce niekoho iného a čo asi chce Valentýn??? Som zmätená a zvedavá. A hlavne sa teším na Christiána. Toho zbožňujem.

4 ada | 16. dubna 2012 v 16:23 | Reagovat

To už naozaj k Symeonovy nič viac nebude? Nepáči sa mi takýto koniec.
Priala by som Symeonovy, aby sa s nim Valentín konečne vyspal, ale žiadný happy end nech ho Val zničí. A nech je už neskoro, aby išiel plakať k Esmeemu. Aj tak pravdeopdobne Esmee k Symeonovy necíti viac ako bratskú lasku.

5 Černá Velekněžka | E-mail | 16. dubna 2012 v 18:07 | Reagovat

[1]: Děkuji za všechny ty tvé komentáře, moc mi udělaly radost!

[2]: Jsem moc ráda, že se líbí!

[3]: Pokaždé na tvoje komentáře netrpělivě čekám. Jsi takový můj oblíbený čtenář! Záleží mi na tom, co si myslíš, a vždy si říkám, jak na tohle nebo tamto budeš reagovat. Nevím proč. Tvá slova na mě jednoduše hodně působí. :)

[4]: Ne, kdepak, k Symeonovi toho bude ještě hodně! Jeho vztahy se budou dále rozvíjet, stále se bude v dalších kapitolách objevovat. Jen to už bude z pohledů dalších lidí.
A proč bys mu to přála - aby ho Val zničil? To se ti Symeon tolik zprotivil?

6 Zuzana | 16. dubna 2012 v 21:30 | Reagovat

[4]:Nemôžem nereagovať. Nesúhlasím s tým čo píšeš. Symeon má Esmee rád len Val ho očaril, sú to puberťáci napriek tomu čo prežívajú a boli hodení do života skôr, stále sú to decká s ich snami a túžbami. Ale nemyslím si, že Symeon je taký slabý aby sa nechal zničiť. Myslím, že má na viac.
A Valentýn nie je v skutočnosti bez citu, podľa mňa je to čo robí akýsi normálny druh sebaobrany, nechce si nikoho priustiť k srcu, pretože zrejme to jeho už niekto niekedy zlomil.

7 Zuzana | 17. dubna 2012 v 13:47 | Reagovat

[5]:Asi preto, že ja Tvoje príbehy naozaj a úplne prežívam :) Potešilo ma, čo si napísala♥ ďakujem a hlavne ďakujem za to že si dodržala sľub a dočkala som sa Rums.Chvíľu som už strácala nádej a bolo mi to hrozne ľúto. Niekedy som mala chuť trochu Ťa pootravovať, ale zase viem aké to je, keď sa niečo robí nasilu tak som ticho čakala :)

8 ada | 17. dubna 2012 v 16:08 | Reagovat

Nie mám ho rada a veľmi, ale len ak ostane s Esmeem.
A priala by som mu to preto, aby vedel čo mohol mať s Esmeem, ktorý ak ho má rád viac ako brata kôly nemu asi dosť trpel.
A netvrdím, že je Symeon slabí len by som mu dala priučku.
A proti Valovi nemám nič správa sa ako sa správa pravdepodobne mu veľmi ublížili a teraz sa bojí.len by si mohol uvedomiť, že teraz on ubližuje druhým tak ako bolo ublížené jemu (ak teda bolo).
A jednoducho mám radšej predstavu Symeon + Esmee.
Som rad, že kapitola Symeon nie je úplne uzavretá

9 Laura Wiridita | E-mail | 13. května 2012 v 12:01 | Reagovat

Dneska ve tři ráno jsem na tuto povidku narazila. A i přes to, že mám stále rozečtenou Inheritance, nemohla jsem se od Rums odtrhnout. Až jsem nad tím nakonec usnula... Můj nejmilejší hrdina je Esmee - a samozřejmě vysněný pár Symeon a Esmee. Každopádně mám i Valtýna velmi v oblibě. Ráda bych se o něm dozvěděla víc, co ho vede k tomu, aby byl takový, jaký je. A co je příčinou jeho nočních mur? A Esmee, můj miláček, co třeba něco z jeho pohledu? :D On potřebuje někoho k sobě. Symeon je ještě malé pubertální děcko a bere si od něho vše plnými doušky... Jsem teď strašně zvědavá na sluníčko Christiana!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama