III. Valentýn (4)

19. května 2013 v 19:00 | Velekněžka |  RUMS
13

"Ano-...ano? - Nejsem- já jsem- šel jsem jen na chvíli na balkon - nebudu nemocný, je tam- jasně, hned tam půjdu." Nick odložil mobil zpět na noční stolek.
Valentýn vystrčil bradu a zatnul do něj prsty. Nebyl ještě hotový a nechtěl se ho vzdát. Rychlým pohybem ho shodil pod sebe a určil tempo sám. Nickovy protesty se ztratily v hlasitém oddechování a mumlání, zatímco tahal prsty prostěradlo.
Valentýn zanadával vlámsky a konečně zasténal. Teprve až se uklidnil, uvědomil si, že k vrcholu přivedl i Nicka. Trvalo to několik prázdných vteřin ticha, než ho Nick shodil ze sebe a vymrštil se na nohy.
Utekl do koupelny. Ozvalo se spláchnutí. Valentýn se ani nestihl postavit, a Nick odcházel v kalhotách, svetr mu visel kolem krku - rukávy si navlékal za pochodu. Odstrčil ho ještě jednou, tentokrát na zem, a strhl z postele veškeré přikrývky. Prostěradlo rovnou hodil do pračky. Nepodíval se na něj. Valentýn ho mohl už jen slyšet, jak bere klíče ze stolku a bouchá za sebou dveřmi.
Valentýn šel do koupelny a pračku zapnul. Použil záchod. Nechtěl se na sebe dívat do zrcadla a odkládal to, dokud to nebylo nutné. Umyl si břicho a penis. Náhle se mu udělalo mdlo, až se musel chytit umyvadla takovou silou, až mu zbělaly klouby. Chvíli tak zůstal, pak si namočil vlasy, aby se zchladil. Do kuchyně si šel udělat pití a možná i něco k jídlu, a především proto, že až přijde Christian, čekalo se přece od něj, že bude něco dělat.
Hlavní dveře se otevřely se smíchem a švitořením náctiletých. Přišel i Symeon, hned to poznal. Vtrhli do místnosti s plnou náručí tašek, nejvíc jich nesl Nick, který se nutil do úsměvu a taktnímu přikyvování. Valentýn na něm ale poznal, že je nedokáže poslouchat.
Jako první si ho všiml Symeon. Smích mu na tváři ztuhl, a až kvůli jeho pohledu si Valentýn uvědomil, že se vlastně ještě neoblékl a stál před nimi nahý. Nick nedokázal říct nic, ačkoliv jindy by to nějak disciplinárně řešil, a odvracel od něj pohled. Symeon se na něj nepřestával upřeně dívat, třebaže začíl rudnout a spíše se mu díval do očí. Valentýn mu pohled oplácel, ale když ho Christian se svým dětským pohoršením pokáral, zlost v něm přeskočila jako jiskra.
"Nezírej na mě tak!" vyštěkl na polského chlapce a jenom víc ho popudilo, když se k nim Symeon obrátil zády a rychle odešel z místnosti pryč. Valentýn vlastně nikdy neměl rád děti.
"Nemusíš být pořád tak zlý, Valentýne - koupil jsem koláčky, ale nic ti teď asi nedám!" osočil jej Christian.
 

III. Valentýn (3)

28. srpna 2012 v 23:00 | Velekněžka
10

Ten den byl jako každý jiný. Ležel na pohovce, z úst mu visela višňová cigareta. Neměl dobrou náladu, byl otrávený z včerejší oslavy a stále nadržený, jelikož si neužil žádného sexu. Christian pobíhal kolem, nervózní a natěšený. Chystal se na odpolední rande s klientem, Valentýna svou roztržitostí rozčiloval. Schválně do něj rýpal a ujišťoval ho, že mu to nesluší. Ve skutečnosti se na něj ani nedíval, natož aby věděl, co má vůbec na sobě. Christian kvůli němu odcházel podrážděný.

Další články


Kam dál

Reklama